Na začátek je nutno poznamenat, že ne vždycky to na zkouškách (generální nevyjímaje) vypadá tak jako později na koncertě. Nejprve se sbor nesejde v plném počtu a ve zkušebně je víc prázdných židlí než těch obsazených, začneme zkoušet a najednou se zdá, že jsme zapomněli zpívat i ty nejstarší skladby, někdo (dobrovolně se přiznávám, že ten někdo jsem já) shání noty dva dny před odjezdem a to všechno dohromady bohatě stačí k tomu, že všeobecná nervozita stoupá . A právě proto jsou koncerty pokaždé tak příjemným překvapením; vždycky se totiž ukáže, že když je potřeba, tak to tam prostě je. A ani náš zářijový zájezd za zpíváním do našeho partnerského města Senftenberg v Německu nebyl výjimkou; domů jsme přijeli s novými zážitky, dobrou náladou a hlavně motivací pro další zpívání.

Celý příspěvek →